Hlášky z City of Fallen Angels (Nástroje smrti 4)

Viem, že mnohí z vás boli zo štvrtého pokračovania Nástrojov smrti trošku sklamaní, ale napriek tomu, ani v tejto knihe naša Cassie nestratila zmysel pre humor, ktorým našich hrdinov obdarovala.

Ako vždy upozorňujem na spoilery...a prajem príjemnú zábavu.

PS: tieto krásne pictures nájdete na stránke www.deviantart.com.

Svatební salon

Jace se nejistě rozhlédl kolem sebe. Na stěnách byly závoje, vějíře, čelenky a perlami pokryté vlečky. "Všechno je tu ... tak bílé."

"Samozřejmě, že je to tu bílé," řekl Simon. "Je to svatební salón."

"Bílá je pro Temné lovce barvou pohřbu," vysvětlil mu Lucas. "Ale civilové, Jaci, to považují za barvu svatby. Nevěsty, které mají na sobě bílou, tím symbolizují svojí čistotu."

"Myslel jsem, že Jocelyn říkala, že nebude mít bílé šaty," řekl Simon.

"No," řekl Jace, "přepokládám, že tahle loď už se párkrát plavila."

U Kyla a Simona v byte

Jace se rozvaloval na gauči a četl si Kylův výtisk Pána prstenů. Když Simon vešel, položil knížku na stolek.

"Už chápu, proč se ti tu líbí," řekl a rozmáchlým gestem zahrnul Kylovu sbírku filmových plakátů a knížek sci-fi. "Na všem je vidět tenká vrstva pitomce."

"Díky. Vážím si toho." Simon  věnoval Jaceovi tvrdý pohled.

"Vypadáš mizerně," řekl Simon.

Jace zamrkal. "Tohle je hodně zvláštní doba na soutěž v urážení, ale jestli na tom trváš, možná bych mohl vymyslet něco dobrého."

"Ne, myslím to vážně. Nevypadáš dobře."

"To sedí od člověka, který má sexuální přitažlivost tučňáka. Podívej, chápu, že můžeš žárlit na to, že tě Hospodin neobdaroval stejně krásně řezanými rysy obličeje jako mě, ale to není důvod pro to, abys-"

"Nechci tě urážet," odsekl mu Simon. "Chci jenom říct, že vážně vypadáš zle. Kdy jsi naposled něco jedl?"

Jace se zamyslel. "Včera?"

"Takže jsi naposled jedl včera. A víš to jistě?"

Jace pokrčil rameny. "No, asi bych kvůli tomu nepřísahal na hromadu Biblí.“

Jace a Simon – ulice Avenue B

"Takže," řekl Simon. "Sledoval jsi mě?“

Jace se zastavil na rohu a čekal."Jo, sledoval jsem tě." 

"Jo, a teď přijde ta část, kdy mi řekneš, že mě už dlouho tajně miluješ? Upíří neodolatelnost znova zasahuje."

Jace a Simon – nákupní centrum

"Podívej, víš co by sis dal k jídlu, nebo jenom chceš, abych nekonečně dlouho tlačil tenhle vozík a ty ses u toho mohl bavit?" optal se Simon.

"Tohle," řekl Jace, pokrčil rameny a zvedl jeden kousek ovoce. "Co je to?"

"To je mango." Simon zíral na Jace. Někdy to vážně vypadalo, jako kdyby byl tenhle Lovec stínů z jiné planety.

"Nemyslím si, že už bych někdy viděl tohle nerozkrájené," uvažoval Jace. "Mám rád mango."

Simon mu vytrhl mango z ruky a hodil ho do vozíku. "Super. Co ještě chceš?"

Jace chvíli přemýšlel. "Rajčatovou polévku," řekl nakonec.

"Rajčatovou polévku? Chceš na večeři rajčatovou polévku s mangem?"

Jace pokrčil rameny. "Mě je celkem jedno, co budu jíst."

"Fajn. Pro tebe cokoliv.“

"Co to mělo znamenat?" řekl Simon.

Jace pokrčil rameny. "Jen mi dala číslo."

"Nehodláš jí zavolat, nebo jo?"

Jace se na něj podíval, jako kdyby byl duševně retardovaný.

"Zapomeň na to," řekl Simon. "Tohle se ti děje pořád, ne? Že za tebou chodí holky?"

"Jenom, když nejsem pod vlivem okouzlení."

"Jo, protože když jsi, ty holky tě nevidí." Simon zavrtěl hlavou. "Jsi hrozbou pro veřejnost. Neměli by tě jen tak pouštět mezi lidi."

"Žárlivost je ošklivá vlastnost, Lewisi." Jace se ušklíbl svým pokřiveným úsměvem.

U Kyla a Simona v byte

"Nejsem odpůrce jejich druhu." řekl Kyle a ukázal přitom prstem na Jace. "To oni si myslí, že jsou lepší, než všichni ostatní."

"Ne," řekl Jace. "Myslím si, že jsem JÁ lepší, než všichni ostatní. Tenhle názor byl už podepřený dostatečným množstvím důkazů."

Kyle se podíval na Simona. "Mluví takhle vždycky?"

"Jo."

"Existuje něco, co ho dokáže umlčet? Teda samozřejmě něco jiného, než z něj ty žvásty vymlátit."

"Takže Kyle je vlkodlak. Já jsem upír. A ty nejsi zrovna kluk od vedle," řekl Simon Jaceovi. "Jen říkám, že jsme zjistili o co tady jde a teď by bylo fajn na to nějak navázat."

"Tvoje idiotská důvěřivost nezná hranic," řekl Jace, ale sedl si na parapet a zkřížil si ruce na prsou. Po chvíli se i Kyle posadil na gauč. Oba se na sebe dívali. Tiše a bez hnutí, pomyslel si Simon. Stejně to byl pokrok.

"Jsi první Lovec stínů, kterého jsem kdy potkal."

"To je zlé," řekl Jace, "protože všichni ti, které potkáš od teď, už pro tebe budou jenom strašné zklamání."

"Vsadím se, že sis myslel, jak nejsi chytrý, takhle se vyplížit ven," řekl Jace.

"Středně chytrý," přiznal Simon. "Něco mezi Georgem Clooneym v Danyho jedenáctce a těma chlapama v Bořičích mýtů, ale trochu hezčí."

"Vždycky jsem rád, že nemám nejmenší ponětí, o čem to furt meleš," řekl Jace. "To mě vždycky naplní pocitem klidu a pohody."

"Zrovna teď už nemám žádnou krev," řekl Simon. "Ale jestli se nabízíš..."

"Ne, díky. To už jsme zkusili dřív a myslím si, že nám to jde líp jako kamarádům." Jaceův tón byl lehce sarkastický jako vždycky.

Jace se otočil zpátky na Simona. "Takže koncert v devět, jo? Co budeme dělat zbytek dne?"

"My?" Simon se na něj nevěřícně podíval. "Vrátíš se vůbec někdy domů?"

"Co, moje společnost tě už nudí?"

"Dovol mi, abych se tě na něco zeptal," řekl Simon. "Vážně tě tak fascinuje být v mé blízkosti?"

"Cos říkal?" řekl Jace. "Promiň, myslím, že jsem na chvíli usnul. Do toho, pokračuj s tou fascinující věcí, o které jsi mi zrovna povídal."

Bar Talto

"Hej," řekl Jace, který seděl na převráceném repráku a díval se na do svého mobilu, "chceš vidět fotku Aleca a Magnuse v Berlíně?"

"Ani ne," řekl Simon.

"Magnus má na sobě kožené kalhoty,"odvětil Jace.

"Pořád jsi mě nepřesvědčil."

Simon se podíval z Kyla na Jace. "Víte, že jste úplně sladění?"

"Půjčil jsem si to od Kyla. Moje košile už byla fakt špinavá." řekl Jace.

"Páni. Půjčujete si navzájem šaty. To už jsou z vás skoro nejlepší přátelé."

"Cítíš se odstrčený?" zeptal se Kyle.

Simon se ušklíbl, "no, hlavně že máme každý ještě svoje vlastní kalhoty, že jo!"

Když Kyle a Simon zamířili na jeviště, Jace vstal. Těsně pod lemem jeho půjčeného trička mohl Simon vidět zářící okraj jeho dýky. "Zlomte vaz," řekl Jace se zlým úsměvem. "A já budu tady a budu doufat, že zlomím vaz někomu jinému."

Clary se podívala směrem k jevišti. "Jak jim to jde?"

"Super." Isabele zamyšleně kousala do svého brčka, které měla v pití. "Ten nový zpěvák je fakt kus. Je volný? Ráda bych si ho osedlala a vydala bych se s ním na jízdu po městě, jako na zlém, ale opravdu zlém poníkovi-"

"Páni," řekl si Simon spíš sám pro sebe. "Já sem ale kretén."

"To je asi ta první pravdivá věc, kterou jsem od tebe slyšela," řekla Maia.

"Ámen," zakončila Isabele.

U Kyla a Simona v byte

"Zavolej jí," řekl Kyle a praštil Simona telefonem do hrudi. "Zavolej Maie a ujisti se, že je v pořádku."

"Ale to nemusí být ona, mohla by to být Isabele."

"Ach proboha." Jordan se na něj zamračil. "Máš ještě nějaké další holky? Musíme vytvořit seznam jmen holek, které teď musíš obvolat?"

Kyle popadl věšák, který stál u dveří, trhnutím z něj shodil bundy a otevřel dveře dokořán. Věšák držel nad hlavou, jako oštěp.

Za dveřmi byl Jace. Zamrkal. "Je tohle vážně věšák?"

Kyle ho s bouchnutím položil na zem a povzdechl si. "Kdybys byl upír, bylo by tohle mnohem užitečnější."

"Jo," řekl Jace. "Nebo kdybych byl někdo, kdo by sem přišel na návštevu tak s pěti  vrstvama oblečení."

Svatyne Ústavu

"Proč si myslíš, že chce Camille vidět Magnuse?" zeptal se Simon.

"Nevím," řekl Jace. "Možná chce od něj nějakou módní radu."

Ústav – Jaceuv pokoj

"Všechno co se ti stane je pro mě důležité! " Vykřikl Jace.

"No, tak to teda nevysvětluje, proč už jsi mi nezavolal. A, že když jsem tě viděla naposled, utekl jsi bez toho, abys mi řekl proč. Je to jako chodit s duchem." řekla Clary.

Jace mírně povytáhl koutky nahoru. "Ne tak docela. Isabele vlastně chodila s duchem. Mohla by ti vyprávět-"

"Nech toho," řekla Clary. "Byla to metafora.“

Svatyne Ústavu

"Tvoje bejvalka?" Alec vypadal překvapeně. A Marysa taky. Ani Simon nemohl říct, že by tohle čekal. "Tys chodil s upírkou? S holkou upírkou?"

"Bylo to před sto třiceti lety," řekl Magnus. "Od té doby jsem jí neviděl."

"Proč jsi mi to neřekl?" požadoval Alec.

Magnus si povzdechl. "Alexandře, žiju už stovky let. Byl jsem s muži i s ženami - s vílami, čarodějkami, upírkami a dokonce i s džinem nebo s dvěma." Úkosem se podíval na Marysu, která vypadala mírně řečeno zděšeně. "Až moc informací, co?"

Ústav – Jaceuv pokoj

Jace se zvedl ze země a vzal si svojí košili. Podíval se na Clary a skoro se zasmál. "Jestli půjdeme do Tichého města, měla by ses obléknout. Chci říct, že mně by vyhovovalo, kdybys chodila jenom v kalhotkách a podprsence, ale nevím, jestli by to ocenili Mlčenliví bratři. Zůstalo už jich jenom pár a já nechci, aby zemřeli na přílišné vzrušení."

U Kyla a Simona v byte

Simon se obrátil na Kyla. "Kolik jsi z tohohle rozhovoru slyšel?"

"Dost na to, abych pochopil, že jdeme na mejdan," řekl Kyle.

"Myslím, že dnes půjdeš jako moje rande." Simon si strčil telefon zpátky do kapsy.

"Jsem si dostatečně jistý svojí mužností na to, abych to přijal," řekl Kyle. "I když bychom si asi měli na sebe obléknout něco pěkného," zavolal na Simona, který se vracel zpátky do pokoje. "Chci, abys vypadal krásně."

Večírek v železárnách

"Co je?"zeptal se Simon a rozpačitě si žmoulal rukávy saka. "To vypadám tak zle?"

Kyle pokrčil rameny. "Nebudou žádné praskliny v zrcadlech, neboj."

Večírek v železárnách

Kyle se zatvářil ustaraně. "Je tady Maya? Je v pořádku?"

"Je tady,"řekla Isabele. "Ale jak se cítí není vůbec tvoje věc ..."

"Cítím se za ní zodpovědný," řekl Kyle.

"A kde přesně je tenhle tvůj pocit uložený? V kalhotách?"

Isabele mávla hubenou rukou. "Podívej, neobtěžuj jí, nesnaž se s ní mluvit a ani se na ní nedívej. Nebo tě přehnu vejpůl tolikrát, že budeš vypadat jako malinký origami vlkodlak."

"Takže," řekl Magnus konečně a přejel dlouhým bílým prstem po okraji skleničky. "Kyle. Slyšel jsem, že jsi Vlčí strážce. Vidím, že máš na sobě jejich medailonek. Co se na něm píše?"

"Beati bellicosi: Požehnaní jsou bojovníci."

"Dobrá organizace," řekl Magnus. "Znal jsem muže, který ji v roce 1800 založil. Woolsey Scott.“

Alec vydal znechucený zvuk. "S tím jsi taky spal?"

Magnusovi kočičí oči se rozšířily. "Alexandře!"

"No, nevím nic o tvé minulosti, nebo snad jo?" vrátil mu Alec. "Nikdy mi nic neřekneš.“

Magnusova tvář byla bez výrazu. V jeho hlasu ale byl slyšet podtón hněvu. "Znamená to teda, že kdykoliv se zmíním, že jsem někoho potkal, ty se mě automaticky zeptáš, jestli jsem s ním spal?"

Alec se tvářil tvrdohlavě. "Možná."

"No, kdysi jsem se setkal i s Napoleonem," řekl Magnus. "Neměli jsme spolu žádnou aférku. Na Francouze byl překvapivě prudérní."

Alec udělal rukama široké a rozmáchlé gesto. " Chci tím říct, možná, žes doufal v nějaký malý flirt s tímhle vlkodlačím klukem. Je vážně pěknej.“

Magnus si položil hlavu do dlaní.

"Nebo je tu taky spousta krásných holek, protože podle všeho se tvému vkusu meze nekladou. Je tu snad něco, do čeho bys nešel?"

"Do mořských panen," řekl Magnus do svých dlaní. "Vždycky jsou cítit po mořských řasách."

"Tohle není vtip," řekl Alec naštvaně. Odkopl židli, vstal od stolu a odkráčel do davu.

"Chceš se vrátit do Vídně?"

Alec neodpověděl. Jenom se otupěle díval před sebe.

"Nebo můžeme jet jinam," řekl Magnus. "Kamkoliv chceš. Do Thajska, Jižní Karolíny, Brazílie, Peru - ach počkej. Tam ne. Tam mám zakázaný vstup. Úplně jsem na to zapomněl. "

"Isabele." Normálně měl Magnus Alecovu sestru rád. Ale ne v tuhle chvíli. "Krásná, sladká Isabele. Mohla bys prosím odejít? Teď opravdu není ten správný čas."

Isabele se dívala z Magnuse na jejího bratra a pak zase zpátky. "Takže nechceš, abych ti řekla, že Camille právě utekla ze Svatyně a moje máma mě pověřila tím, abych tě našla a přivedla zpátky do Ústavu, abys jim jí pomohl najít?"

"Ne," řekl Magnus. "Nechci, abys mi to řekla."

"Fajn, tak to máš blbý," řekla Isabele.

"Nemůžu najít Simona." řekla Isabele.

"Řekl mi, že se hned vrátí. Už je to čtyřicet minut. Myslel jsem, že šel na záchod."

"Co jsi to za bodyguarda? Neměl bys s ním chodit i na WC?" zeptala se Isabele.

Kyle vypadal zděšeně. "Chlapi," řekl, "nechodí s dalšíma chlapama na záchod."

Isabele si povzdechla. "Skrytá panika z homosexuality snad nikdy nevymizí."

U Kyla a Simona v byte

"Tady," řekla Isabele a dala vizitku svému bratrovi. "Podívej se na to. Nepřijde ti to nějak divné?"

"Chceš říct kromě toho, že by žádná manažerka kapel nemohla mít zájem o Lewisovu příšernou skupinu?" zeptal se Alec a vzal vizitku mezi dva dlouhé prsty.

Neznáma budova – New York City

"Ale," řekl Simon a věděl, že zněl směšně, "on je mrtvý. Jace ho zabil."

Lilith položila svojí bílou ruku na rakev. "Je krásný, že?"

"Hm," řekl Simon a díval se s odporem na stvoření uvnitř rakve."Vážně. Není to můj typ."

"Netušil jsem, že jsi taková zastánkyně svobodné vůle," řekl Jace."A co takhle nechat nás teď všechny svobodně opustit tuhle střechu? Mě, Simona a Clary? Co na to říkáš, démonko? Je po všem. Už mě neovládáš. Neublížím Clary a Simon tě už nebude poslouchat. A ohledně toho kusu špíny, který se snažíš oživit. Navrhuju, aby ses ho zbavila dřív, než začne hnít. Jelikož už nevstane z mrtvých, řekl bych, že už je dávno po datu spotřeby."

S vrčícím úsměvem zlomila ostří v polovině. Jedna část se rozpadla na zářící prach a ta druhá -rukojeť a malý úlomek nože- temně zaplanul.

Lilith se usmála. "Chudák malý Michael," řekla. "Vždycky byl tak slabý."

Jace zalapal po dechu. Ruce zaťaté v pěsti svěsil podél těla. Vlasy měl zmáčené potem. "Ty a to tvoje machrování se jmény," řekl. "Znala jsem Michaela. Anděl Gabriel mi dělal vlasy. Byla jsem v kapele se všemi biblickými bytostmi."

"Ale byl jsi naštvaný," řekl Magnus. "Věděl jsem to. To je důvod, proč jsem se tak bál. Utéct a skočit rovnýma nohama přímo do nebezpečí jen kvůli tomu, že jsi na mě naštvaný-"

"Jsem Lovec stínů," řekl Alec. "Magnusi, tohle je to, co dělám. Není to kvůli tobě. Příště se zamiluj  třeba do nějakýho pojišťováka-"